Zvrat v jeho kariéře nastává v roce 1967, kdy poprvé veřejně vystoupil se svými zhudebněnými básněmi. Úspěch jeho první gramofonové desky Písně Leonarda Cohena (Songs of Leonard Cohen, 1967) vyvolal široký zájem o jeho předchozí díla a vedl k jeho stálé popularitě u posluchačů i čtenářů. Do dnešní doby publikoval množství řadových alb (po The Future z r. 1992 se na delší dobu odmlčel, ale zaslouženou pozornost ke svým písním opětěně přitáhl např. svým albem Ten New Songs z r. 2001 či  zatím posledním Dear Heather z r. 2004) a několik svazků poezie – Nebeští parazité (Parasites of Heaven, 1966), Vybrané básně 1956 – 1968 (Selected Poems, 1968), Energie otroků (The Energy of Slaves, 1972), sbírku básní, písňových textů, básní v prózě a krátkých próz Smrt muže, který patřil jedné ženě (Death of a Lady’s Man, 1977, č. 1996), Kniha milosrdenství (Book of Mercy, 1994, č. 2001) a Cizí hudba: Výběr z básní a písní (Stranger Music: Selected Poems and Songs, 1993).

Na Knihu milosrdenství, která je reflexí jeho vztahu k židovství, Bibli a víře obecně, navazuje sbírka Kniha toužení (Book of Desire, č. 2008), která vznikala v roce 2000 pod dojmem dvouměsíčního pobytu v zenovém centru na hoře Mt. Baldy.

V češtině dále vyšel krátký výbor Cohenovy poezie v antologii Víc než jen hlas (1980), sbírka Leonard Cohen: Výbor z poezie (1998), obsáhlý výbor textů a poezie Hudba neznámého (Stranger Music, 1994, č. 2004) a reprezentativní výbor poezie, textů a deníkových záznamů Plamen (The Flame, 2018, č, 2021)

l. bosch (autobiografická poznámka k maťovskému vydání Book of Mercy, upraveno 2021)