EVERSON, William (Oliver)
Brother ANTONIUS
10. 9. 1912, Sacramento, Kalifornie – 3. 6. 1994, Santa Cruz, Kalifornie



Básník, esejista, katolický mnich, anarchopacifista, autor kolem čtyřiceti básnických sbírek.














Ačkoliv své první básnické sbírky publikoval ve 30. letech a v Kalifornii patřil k uznávaným básníkům, celoamerickou pozornost vzbudil až v polovině 50. let, kdy byl přiřazen k beatnickým autorům. Důvodem byla spřízněnost jeho poezie s hluboce filosofickým podtextem “přírodní” či “krajinné” poezie Robinsona Jefferse, který měl na jeho poetický i životní styl určující význam. Označení “přírodního” básníka mu přinesly první tři sbírky
These Are the Ravens (1935) San Joaquin (1939) a The Masculine Dead: Poems 1938 – 1940 (1942), zachycující jeho zkušenost farmáře a pěstitele vína, okouzlení přírodou a jejími proměnami během ročních dob.


Jako odpírač vojenské služby z důvodu svědomí pracoval v letech 1943-46 v dřevařských táborech v Oregonu. Své pocity pacifisty uprostřed společnosti ve válečném stavu reflektoval ve sbírce
The Residual Years: Poems 1940-41 (1944), které pro svůj ohlas mezi pacifisticky naladěnou částí společnosti vyšly v dalších a rozšířených vydáních (1948, 1968). Sbírka byla kladně přijata i pro svou literární vybroušenost a neakademičnost.


V r. 1946 se potkal s básnířkou a umělkyní Mary Fabilliovou, která se stala jeho inspirací i druhou manželkou a s níž se po přestěhování do Berkeley ocitl v okruhu umělecké avantgardy kolem Kennetha Rexrothe a stal se jedním z iniciátorů Sanfranciské renesance.

Velkou změnou spolu se svou manželkou prošel na přelomu 40. a 50. let, kdy se nechal pokřtít. V r. 1951 se stal mnichem Dominikánského řádu, přijal jméno bratr Antonius a v letech 1951-52 aktivně působil v Katolickém dělnickém hnutí ve slumech v kalifornském Oaklandu. V řádu setrval až do r. 1969 a většinu svých knih publikoval pod svým řádovým jménem. Nejvýznamnější sbírky shrnující básně z té doby jsou The Crooked Lines of God: Poems, 1949 – 1954 (1959, v r. 1988 nominovaná na Pulitzerovu cenu) a The Vision of Felicity (1967). V jeffersovském stylu v nich převyprávěl množství biblických příběhů a křesťanských legend, které zasadil do své milované kalifornské krajiny. Sbírky vzbudily rozsáhlou polemiku, když jim byla částí kritiky vyčítána přílišná nekompromisnost soudů a bezohledné lpění na vlastní pravdě.

Vnitřní rozpor mezi posláním básníka a posláním mnicha se bratr Antonius pokusil vyřešit ve třicetistránkové básni ,River-Root‘ z r. 1957 (publikovanou ovšem až v r. 1976 ve sbírce
River-Root: A Sygyzy for the Bicentennial of These States), v níž se zabývá svým soukromým životem (básníkovo soukromí a vnitřní život je ostatně výrazně, bez snahy o objektivní pohled, přítomen v každém jeho díle), svým bývalým manželstvím, fyzickým aktem lásky, vesmírným a přírodním erotismem, přičemž příroda sama je obestřena “aurou falismu”, ve vztahu ke své katolické víře.


Na základě Rexrothova článku o básnících Sanfranciské renesance pro časopis
Evergreen Review v r. 1957 se stal Everson známý po celém USA a byl novináři, kteří směšovali SF renesanci a beat generation, jež se pro ně stala symbolem hédonismu a amorálnosti, označen za “beatnického frátera”. Taková popularita mu nicméně pomohla šířit svou poezii až do konce 60. let při veřejných čteních v USA i v Evropě. Poezie z tohoto období obsažená ve sbírce The Hazards of Holliness: Poems, 1957 – 1960 (1962) však odráží duchovní Eversonovu krizi. Většina básní v této sbírce je zcela nepokrytě erotická, zatímco v ostatních se autor pokouší dobrat “netrýznivého celibátu”. Sbírka The Rose of Solitude (1960) zpracovává Eversonův platonický vztah k Rose Tunnlandové. Jazyk v této sbírce svou naléhavostí a košatostí připomíná angličtinu 17. století.


Navzdory svým pochybnostem složil v r. 1964 kněžský slib. V r. 1965 však potkal Susannu Ricksonovou a začal pro ní skládat dlouhou báseň ,Tendril in the Mesh‘. Po jejím prvním veřejném přečtení v prosinci 1969, svlékl mnišskou sutanu, vrátil se k světskému životu a oženil se. Sbírky
Tendril in the Mesh (1973) a Man-Fate: The Swan-Song of Brother Antonius (1974) patří pro svůj jazyk vyjadřující milostnou vášeň i obtížnosti návratu k světskému životu k jeho nejlepším.


William Everson, v letech 1971-81 sídelní básník na Kalifornské univerzitě v Santa Cruz, se začal soustavněji zabývat Jeffersovým dílem a redigovat vydání jeho knih. Vedle publikování svých starších děl – např. za sbírku
The Veritable Years: Poems 1949 – 1966 (1978) získal v r. 1978 Shelleyho cenu a cenu Knihy roku na konferenci o křesťanství a literatuře – je v tomto období velmi tvůrčí (v posledních dvou desetiletích svého života publikoval kolem dvaceti knih). Tíživé autobiografické téma z období mnišské řehole, spor ducha s tělem, vystřídalo neméně autobiografické “smíření se světem přírody a s místem, na němž žije”, které rozpracoval ve sbírce The Masks of Drought (1979).


Téma ochrany přírody, zachování krajiny a soužití s přírodou v místě je zároveň náplní jeho esejů, interview a kritických spisů
Archetype West: The Pacific Coast as a Literary Region (1976), Earth Poetry: Selected Essays and Interviews, 1950 – 1977 (1980), The Excesses of God: Robinson Jeffers as a Religious Figure (1988), jeho názory na erotiku a literaturu jsou tématem Naked Heart: Talking on Poetry, Mysticism, and the Erotic (1992), Robinson Jeffers: Fragments of an Older Fury (1968) a Take Hold Upon the Future: Letters on Writers and Writing: 1938 – 1946 (1994, s Lawrence Clarkem Powellem).


William Everson se celý život věnoval tiskařině, byl majitelem tiskárny a nakladatelství Untide Press, jeho kniha
Granite and Cypress byla jako jedna ze sedmdesáti nejkrásnějších knih americké historie zahrnuta v r. 1975 do výstavy “Tištěná kniha v Americe”. Jeho poznámky o tisku vyšly v redakci Petera Rutledgeho pod názvem On Printing (1992).
lb
D.d.:
The Engendering Flood
(1990)
The Veritable Years: Poems 1949 - 1966, Volume II of the Collected Poems (1998)
The Integral Years: Poems 1966-1994, Volume III of the Collected Poems (2000)


Film, video -

Brother Antoninus: Second Edition
(1978)

Lee Bartlett's Interviews with William Everson, William Everson, Poet. (1964)
 
The Savagery of Love; Brother Antoninus Reads His Poetry (1968)