KORZYBSKI, Alfred
(Habdank Skarbek)

3. 7. 1879, Varšava (Polsko) – 1. 3. 1950, Sharon (Connecticut)



Zakladatel oboru obecné sémantiky, badatel na poli nearistotelovských systémů a "uchopování skutečnosti", jeden z otců informatiky.
















Narodil se v aristokratické rodině, takže se mu již v mládí dostalo vysokého vzdělání – hovořil kromě polštiny i rusky, francouzsky a německy. Na varšavské polytechnice vystudoval obor chemické inženýrství.

V r. 1914 odešel dobrovolně do války. Sloužil jako bitevní zpravodajský důstojník u 2. ruské armády a byl celkem třikrát raněn.

V prosinci 1915 byl jako dělostřelecký odborník generálního štábu ruské armády vyslán na vojenskou misi do Kanady a Spojených států. V Kanadě se začal učit angličtině, v níž později napsal svá hlavní díla. V r. 1917 přesídlil do New Yorku, kde měl dohlédnout na nakládku munice pro Rusko. Po rozpadu ruské armády zůstal v New Yorku a pomáhal v témfrancouzské a polské armádě. Ve službách americké vlády cestoval po Spojených státech že s přednáškami o válce.

Válečná zkušenost jej přivedla k úvahám o rozdílu mezi lidmi a zvířaty. Zvířata jsou podle něj lovci a sběrači (“uchopovatelé prostoru”), zatímco lidé praktikují zemědělství (“uchopují čas”) a jsou schopni svou zkušenost předávat dalším generacím. Právě animalistické a mytologické teorie o lidské povaze byly podle Korzybského jednou z příčin války. Své myšlenky uveřejnil ve své první knize Manhood of Humanity: The Science and Art of Human Engineering (1921).

V následujícím výzkumu mechanismů “uchopování času” se pokusil provést syntézu vědeckých oborů z hlediska teorie o lidském vývoji. Své názory si ověřoval dva roky praktickým studiem psychiatrie s pomocí ředitele St. Elizabeth’s Hospital ve Washingtonu Williama Alansona Whitea.

Své poznatky z let 1928-33 shrnul ve své knize Time-Binding: The General Theory (Uchopování času: Obecná teorie), jejíž název na poslední chvíli změnil na Science and Sanity: An Introduction to Non-Aristotelian Systems and General Semantics (Věda a zdravý rozum: Úvod do nearistotelovských systémů a obecná sémantika, 1933).

Korzybski v ní pomocí vědecko-matematických metod dospívá k závěru, že individuální vývoj umožňuje tvárný nervový systém, který je schopen využívat symbolů. A je to právě jazyk, který nám umožňuje sumarizovat či zobecňovat naši zkušenost a předávat ji ostatním. Schopnost lingvistické generalizace tak člověka povznesla nad zvířata, její nesprávné použití jej však zároveň uvrhlo do množství problémů.

To vedlo Korzybského k úvahám o tom, jak používat jazyk, aniž by se znehodnotily neverbální skutečnosti. Formuloval zákon ne-identity (též zvaný zákon individuality), podle něhož nejsou žádné dvě osoby, situace nebo vývojové stupně ve všech detailech totožné. Jelikož má člověk méně slov a myšlenek než existuje situací, dochází tak k “nedorozumění”, tj. identifikaci dvou či více různých situací (např. “jablko” zahrnuje miliony různých objektů). Proto vyvinul program na výuku rušení jazykových návyků a k uvědomování si jedinečné povahy každé jednotlivé situace. Korzybského řešení spočívalo v matematice (indexování – jablko1, jablko 2), datování (USA1930, USA1940) a ve větším používání akčních, souvztažných termínů. Vyvinul i metody, jak rozlišovat mezi ne-verbálními a verbálními či deskriptivními a deduktivními úrovněmi zachycování skutečnosti.

Výzkum Korzybského vedl k k závěru, že je potřeba nových způsobů “myšlení” na tiché úrovni v pojmech vizuálních obrazů, která je základem teorie strukturální diferencovanosti.

Smyslem Korzybského knihy bylo přesvědčit lidi, aby se naučili potlačit okamžitou reakci a naučili se vyhodnotit jedinečnost situace a hledat její alternativní interpretaci.

Na základě této knihy a Korzybského přednášek vznikl nový vědecký obor - obecná sémantika. V r. 1938 založil Korzybski při Chicagské univerzitě Institut obecné sémantiky (od r. 1946 v Lakeville v Connecticutu) a za 2. sv. války pomohl Samuelu I. Hayakawovi ustanovit Mezinárodní společnost obecné sémantiky. Hayakawa Korzybského filosofii dále ve 40. letech rozvinul ve své knize Language in Thought and Action.

V r. 1940 získal Alfred Korzybski americké občanství.

Praktické aplikace jeho díla jsou zúročeny ve všech oborech informatiky.

lb
D.d.:
General Semantics Seminar Given at Olivet College
(1937)
Collected Writings: 1920-1950 (ed. M. Kendig, 1990)