Jako skotský emigrant se do USA dostal v roce 1849. Jeho rodina se usadila v Portage ve Wisconsinu. Tam dalších jedenáct let strávil mýcením lesů a jejich proměňováním na pole a kopáním studní. Své dětství, těžkou práci v lesích i touhu po vzdělání a důvody, které jej vedly k tomu, aby zasvětil svůj život přírodě, popsal později v knize The Story of My Boyhood and Youth (1913). Vedle toho se u něj projevil talent vynálezce – mezi jeho vynálezy patří teploměr, který reagoval na teplo do vzdálenosti téměř dvou metrů, nebo “rychlobudící stroj”, který ve zvolenou dobu zvedl postel a spáče z ní vyklopil.

Právě tyto vlohy přesvědčily otce, aby mu dal svolení ke studiu na Wisconsinské univerzitě v Madisonu (1860-63). Tam se začal intenzivně věnovat přírodním vědám. Po odchodu z univerzity pracoval jako mechanik, přičemž podnikl několik krátkých výprav do divočiny. Nějakou dobu pobýval v Kanadě.

Když jej v r. 1867 nehoda málem připravila o oko a on na něj dočasně oslepl, rozhodl se věnovat přírodě. Vydal se na svou první velkou cestu – pěšky z Louisville v Kentucky do Savannahu v Georgii. Odtud se chtěl dostat až k pramenům Amazonky, ale onemocněl malárií, a tak na Floridě musel cestu přerušit a v březnu 1868 ukončit v San Francisku. Deník s množství poznámek o flóře a fauně byl posmrtně vydán pod názvem A Thousand Mile Walk to the Gulf (1916).

Ze San Franciska odešel do Yosemitského údolí a zůstal tam celých šest let. Živil se tam jako pastevec, pak u Yosemitských vodopádů založil a vedl pilu. Přitom studoval přírodu (jako první dokázal, že Yosemity byly formovány ledovcovou erozí) a působil jako průvodce pro rostoucí počet turistů - tak se seznámil i s Ralphem Waldo EMERSONEM. (Yosemity objevil v r. 1851 major James D. Savage při pronásledování Indiánů z kmene Miwoků, v jejich jazyce Yosemite, tj. medvěd grizzly. Yosemity se staly ihned populární a již od roku 1855 byly turisty hojně navštěvovány.)

V r. 1874 z Yosemitů odešel a žil v San Francisku a v Oaklandu u přátel a psal články o krásách hor a vědecká pojednání o krajině, přičemž některé články adresoval federální vládě, aby prováděla politiku ochrany přírody. Díky němu a Robertu U. Johnsonovi byla v roce 1890 přijat zákon o založení Yosemitské přírodní rezervaci a podle stejné vzoru i Sequoia National Park.V roce 1880 se oženil a přestěhoval do kalifornského Martinezu.

V r. 1879 podnikl svou první cestu na Aljašku (další dvě cesty podnikl v r. 1880 a 1890), při níž objevil Glacier Bay a ledovec, který po jeho smrti dostal jméno Muir Glacier. Celá 80. léta se věnoval pěstování hrušek a tokajské vinné révy na své ovocnářské farmě.

Když v r. 1889 podnikl s Robertem Underwoodem Johnsonem, vydavatelem prestižního časopisu Century, výpravu do Tuolumne Meadows v High Sierra, kterou ničily stále početnější stáda ovcí, rozhodl se podniknout kroky k její záchraně. Napsal dva dlouhé články o Yosemitech, ve kterých požadoval vyhlášení státem spravované (od r. 1864) Yosemite Valley za přírodní rezervaci. Johnson zahájil lobbování v Kongresu a masivní kampaň, která na jejich stranu získala veřejné mínění, takže v roce 1890 byla vyhlášena v Yosemitech přírodní rezervace o téměř stejné rozloze, jako má dnes.

V r. 1897 prezident Grover Cleveland i přes odpor těžařských společností podepsal zákon, jím bylo zřízeno 13 přírodních rezervací, čím byla dotyčná území vyjmuta z komerční sféry. Odpor těžařů však pokračoval, Muirovi se ale podařilo pro politiku ochrany životního prostředí získat i prezidenta Theodora Roosevelta, se kterým v r. 1903 vykonal cestu do Yosemitů. V r. 1908 byla v kalifornském Marin County zřízena další přírodní rezervace, která byla po Muirově smrti pojmenována na Muir Woods National Monument.

Dalším významným Muirovým činem bylo založení Sierra Clubu v roce 1892, který se 400 000 členy dnes patří mezi nejvýznamnější organizace věnující se ochraně přírody. Jako prezident Sierra Clubu Muir v letech 1903-13 aktivně vystupoval proti plánům na stavbu přehrady v údolí Hetch Hetchy na řece Tuolumne v Yosemitské rezervaci. Její stavba byla nakonec povolena v r. 1913.

John Muir během svého života publikoval pouze sedm knih, z jejichž cestopisně přírodovědného ladění se vymyká dobrodružný příběh Stickeen (1909) o polodivokém psu, s nímž se setkal při sjíždění řeky na Aljašce. Ostatní knihy vyšly až po jeho smrti anebo vznikly uspořádáním obrovského množství článků a dopisů, které John Muir po sobě zanechal.

lb

D. d.:
The Mountains of California (1894)
Our National Parks (1901)
Edward Henry Harriman (1911)
My First Summer in the Sierra (1911, č. Mé první léto v Sieře Nevadě, 2015)
The Yosemite (1912)
Letters to a Friend (1915)
Travels in Alaska (1915)
The Cruise of the Corwin (1917)

Sbírky novinových a časopiseckých článků -
Steep Trails (1918)
John of the Mountains (1938)
Studies in the Sierra (1950)
The Wilderness World of John Muir (ed. Edwin Way Teale, 1954)
Wilderness Essays (ed. Frank E. Buske,1980)
John Muir: To Yosemite and Beyond (ed. Robert Engbergand a Donald Wesling, 1980)
Summering in the Sierra (ed. Robert Engberg, 1983)
John Muir: Letters from Alaska (ed. Robert Engberg a Bruce Merrell, 1984)
Mountaineering Essays (ed. Richard F. Fleck,1984)
South of Yosemite: Selected Writings of John Muir (ed. Frederic R. Gunsky, 1968)
Muir Among the Animals: The Wildlife Writings of John Muir (ed. Lisa Mighetto, 1985)
Dear Papa: Letters Between John Muir and His Daughter Wanda (ed. Shirley Sargent, 1985)
The Wild Muir - Twenty-Two of John Muir’s Greatest Adventures (ed. Lee Stetson, 1994)
John Muir: His Life and Letters and Other Writings (ed. Terry Gifford, 1996)
John Muir: Nature Writings (1997)