| PIRSIG,
Robert M(aynard) 6. 8. 1928, Minneapolis (Minnesota) Autor dvou originálních filozofických románů, přispěvatel do New York Times Book Review. |
       |
|
Jako předčasně vyspělé dítě - v devíti letech IQ 170 - přeskočil několik ročníků, ovšem ústrky kvůli koktavosti v něm nezanechali na školství ty nejlepší vzpomínky. V roce 1944 začal studovat biochemii na Minnesotské univerzitě, studia dokončil v roce 1950 - k přerušení došlo jeho povoláním do války v Koreji. Zájem o východní filosofii jej přivedl na Benáraskou hinduistickou univerzitu v Indii (1951). V 50. letech působí na Minnesotské univerzitě na volné noze jako technický redaktor, žurnalista a vede literární semináře. Na Montanské státní univerzitě v Bozemanu vyučuje anglickou kompozici a technické psaní (1959-61), totéž a rétoriku (1961-62) na Illinoiské univerzitě v Chicagu, oženil se s Nancy Ann Jamesovou (1954-78) ), s níž měl dva syny Chrise a Theodora. Duševní problémy jej v období 1960-63 přivedly do psychiatrických léčeben, kde se podrobil šokové terapii. Následně pak - v letech 1963-67 - pracoval jako autor technických příruček u elektronických firem v Minneapolisu a až do r. 1973 působil u technického nakladatelství Century Publications. V letech 1973-75 byl v představenstvu Minnesotského zenového meditačního centra. Pirsigův první román se silně autobiografickými prvky Zen and the Art of Motorcycle Maintenance: An Inquiry into Values (1974, č. Zen a umění údržby motocyklu, 1996) - Pirsig jej začal psát v . 1967 - se stal nejprve oblíbenou literaturou univerzitní mládeže a teprve později velkou knižní událostí. Román je napsán jako cesta redaktora technické literatury se svým synem na motocyklu napříč Amerikou. Na pozadí popisu rázu ubíhající krajiny, jejích změn, s odbočkami technických popisů údržby motocyklu, se odvíjí jeho duchovní cesta zpět do minulosti, o níž byl připraven elektrickými šoky. Na konci cesty se hrdina knihy dostává ke své znovu objevené filozofické teorii, která je svéráznou polemikou s Aristotelem jako hlavním pilířem euroamerické civilizace. Popisy cesty, technické sekvence i filozofické úvahy jsou podány prostým jazykem, zenem inspirovanou metodou příkladů a názorných příměrů, přičemž se nejedná o útěk k této východní filozofii, ale o nový přístup ke zkoumání antických kořenů euroamerické civilizace. Kniha je tak vedle knih Salingerových jedna z mála, v níž se nenásilně kloubí východní i západní způsob myšlení. Kniha je inspirativní a aktuální v několika úrovních: je stručnými dějinami filosofie, reakcí na anti-technologická hnutí, úvodem k myšlení obecně, zpochybněním možností jazyka, vzdělávacího systému i vědecké metody poznání, a stějně tak postesknutímí nad nízkou úrovní řemeslné zručnosti v moderní výrobě, což jsou témata dodnes, ovšem z větší části odděleně přemílaná v denním i odborném tisku. V roce 1974 obdržel Pirsig Guggenheimovo stipendium, aby mohl napsat další román. V r. 1975 si Pirsig s manželkou koupili loď a udělali si lodní zkoušky s úmyslem vydat se na cestu kolem světa. V r. 1977 začal na lodi, toho času v Anglii, žít se svou budoucí druhou ženou Wendy Kimballovou. Z té doby pochází článek publikovaný v Esquire "Cruising Blues and Their Cure" o stresující nudě a klaustrofiobii, která člověka sužuje, když žije v těsné blízkosti milovaného člověka v lodní "hrobce". Následující rok došlo k rozvodu a a k uzavření dalšího Pirsigova manželství. 17. listopadu 1979 zemřel prvorozený Chris na následky přepadení před Sanfranciským zenovým centrem - to je popsáno v doslovu Zenu. Několik měsíců po Chrisově smrti se novomanželům narodila dcera Nell.
V
roce 1980 se Pirsig s rodinou odstěhoval do Minnesoty, v roce 1984 pak
do Švédska, kde začal pracovat na své druhé
knize.
Román Lila: An Inquiry into Morals (1991, č. Lila: Zkoumání morálních zásad, 2007) je založený na stejném dějovém principu jako první – cesta lodí po řece Hudsonu s ženou středního věku jménem Lila. Kniha je kritikou akademické povýšenosti, arogance a nedostatečné duchovnosti odborníků na všech úrovních, zároveń a především je ovšem pojednáním o metafyzice - zde nazvané metafyzikou kvality, v níž je obrácen subjektivně-objektivní úhel pohledu na skutečnost a hledaná spojitost mezi kvalitou a morálkou vzhledem k realitě. Mimo jiné je kniha také výborným zamyšlením nad příčinami nenaplnění snah hnutí hippies. O své terorii uspořádal několik přednášek, např. s Lelandem Baggettem "Metafysika kvality: Nové paradigma hodnot a léčby" na konferenci Asociace humanistické psychologie v San Diegu v r. 1993, v r. 1995 přednášel na konferenci "Einstein potkává Magritta" na téma "Subjekty, objekty, data a hodnoty", které stále rozpracovává (viz http://www.quantonics.com/Pirsigs_SODV.html). O tom, že i toto Pirsigovo pojednání je inspirativní a podnětné, svědčí i konference o Metafyzice kvality, kterou v r. 2005 uspořádal dr. Anthony McWatt z Liverpoolské univerzity, autor knih An Introduction to Robert Pirsig's Metaphysics of Quality (2001) A Critical Analysis of Robert Pirsig's Metaphysics of Quality (2004). Pirsigovi se podrobně věnují internetové stránky http://www.psybertron.org/timeline.html.
D.d.: autor úvodu
ke knize Natalie Goldbergové Writing Down
the Bones: Freeing the Writer Within (1986)
|