Vystudoval
na Harvardově univerzitě (1973), jako asistent vyučoval filosofii
náboženství v teologickém semináři
v New Yorku (1977-83, 1988), v r. 1980 obhájil na
Princetonské univerzitě doktorát z filosofie,
působil na Bohoslovecké fakultě Yaleovy univerzity v New
Havenu (1984-87), v r. 1987 na Pařížské univerzitě
v Paříži, od r. 1989 je profesorem
náboženství a ředitelem afro-amerických
studií na Princetonské univerzitě v New Jersey.
Ústředním
tématem jeho knih je víra, že křesťanství
sloučené s marxistickou doktrinou je
nejúčinnější zbraní proti
bílému rasismu a útlaku. V knize Prophecy
Deliverance!: An Afro-American Revolutionary Christianity
(1982) tvrdí, že právě toto spojení umožní
zásadní změnu americké společnosti. Ve spise Prophetic
Fragments (1988) se kromě své
marxisticko-křesťanské teorie dotýká témat,
jako je sex, sebevražda a násilí v současné
Americe.
Vliv princetonského filosofa Richarda Rortyho se
projevil ve Westově “prorockém pragmatismu”,
který blíže definuje v knize The
American Evasion of Philosophy: A Genealogy of Pragmatism
(1989). Tento pragmatismus, s kořeny ve Westově politickém
pesimismu, vyzdvihuje pluralitní společnost a zároveň
zpochybňuje etnocentrické a konzervativní tendence
v americké kultuře, společnosti a politice.
V knize Breaking
Bread: Insurgent Black Intellectual Life (1991) se
na tématu sexismu, rasismu a individualismu
pokouší čtenáře přesvědčit, aby své
úsilí využili ke zlepšení sebe sama i
života v rámci svých komunit. V knize
prodrobuje kritice černou moderní kulturu, včetně jejích
vnějších projevů v módě a umění.
V zásadní knize o
nutnosti společenské změny Race Matters
(1993) pátrá po příčinách
špatných rasových vztahů v americké
společnosti a pokouší se definovat, čím jsou
v tomto směru viny nejrůznější společenské
skupiny – liberálové a konzervativci, černí
a bílí.
Navzdory
jeho
“spíše léčitelskému
vizionářství než pohledu historika” je
považován za potenciálního vůdce černých
obyvatel USA. V roce 2000 podporoval prezidentského
kandidáta za demokratickou stranu Billyho Bradleyho. Když ten
neuspěl v primárkách, West se stal stoupencem Ralpha
Nadera a aktivním propagátorem výzvy "Vote to Stop
Bush".
Útok
na newyorské Světové centrum 11. září 2001
jej vedl k veřejným úvahám, v nichž
prohlásil, že se tak bílí Američané alespoň
trochu obeznámili s pocitem černých obyvatel - s
tím, co to znamená "být ohrožený,
nechráněný, cílem násilí a
nenáviděný".
Jeho
politické postoje jsou velmi protibushovské
(míněny oba Bushové), účastnil se tedy
takových akcí jako je Million Man March v r. 1995,
organizovaného vůdcem Islámského národa
(Nation of Islam) Louisem
Farrakhanem (jenž ovšem také v současnosti patří
mezi nejvlivnějšího antisemitu v Americe), stejně jako Hip-hopového summitu Rusella Simmonse v r. 2006. V roce 2004 podporoval prezidentskou kampaň Ala Sharptona, ačkoliv byl částí Zelených vyzýván k vlastní kandidatuře. West také hraje ve dvou dílech Matrixu: The Matrix Reloaded a The Matrix
Revolutions
(r. Andy a Larry Wachowští, 2003) jako jeden ze
starších v radě Sionu. Mezi jeho známé
repliky patří: "Ke spolupráci není nutné pochopení." K filmu s Kenem
Wilberem vydal filosofický komentář Ultimate Matrix
Collection (2004).
lb
ZPĚT |